Nervozita už se mnou zase cloumala. Vyřídili jsme s Míšou letenku a pak už mě oba s Kačkou doprovodili, kam jen mohli. Rozloučili jsme se a... zase slzy...
Byl to překrásnej týden, který mně dopřáli, pro mě něco neskutečného.
Viděla jsem spoustu krásných míst, moře, ochutnala to nejskvělejší pivo GUINESS :-)) a to jen díky bráchovi a Kačce. Nikdy na to nezapomenu a vzpomínky budu mít nejen v hlavě, ale i tady na blogu :-))
Let domů byl chvilkama nepříjemný, byly turbulence, které já jsem nikdy nezažila, ale v pořádku jsme přistáli v Praze a já byla šťastná jako blecha :-))
Hned v Praze jsem volala Jarčovi, že jsem v pořádku a že se už moc těším na kluky a na něho.
V Praze jsem čekala hodinu a půl a konečně nasedla na autobus do Brna. Cesta proběhla naprosto v pohodě a v Brně už jsem nedočkavě pomalu za jízdy vystupovala z autobusu.
Brouček na mě čekal s klukama u autobusu, byla jsem štastná a měla hroznou radost. Ulíbala jsem si je všechny málem k smrti :-))
Přijeli jsme večer, byli jsme ještě nakoupit a pak jsme už jeli domů.
Vybalila jsem si věci, klukům předala sladkosti, co jim poslal strejda s tetou, byli nadšení :-))
A pak už jsme jen vykoupali kluky, nakrmili je a utíkali spinkat.
My s taťkou jsme si udělali malej soukromej večírek na přivítanou. Měli jsme si co povídat. Za ten týden se toho odehrálo :-))
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat